Medicína

S příchodem prvních teplých jarních dnů a rozkvétající přírody bychom teoreticky měli překypovat energií. Pro mnohé je však realita opačná – cítí se vyčerpaní, podráždění a bez nálady. Je to jen „jarní únava“, nebo signál něčeho vážnějšího? . Jarní únavu lze definovat jako soubor fyziologických reakcí našeho organismu na změnu ročního období. Nejde o nemoc ani lenost, ale o náročný proces adaptace, který na sobě pozoruje velká část populace (u dospělých lidí jsou to zhruba tři čtvrtiny).

Každý rok se opakuje stejný scénář. Posuneme hodiny o hodinu dopředu a očekáváme, že se stejně jednoduše „posune“ i naše energie. Místo toho přichází únava a horší spánek. Podle odborníků nejde o slabou vůli, ale jde o biologii. Konkrétně o nesoulad mezi časem na hodinách a vnitřními hodinami těla.

Téměř 3 miliony klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny aktivně využívá mobilní aplikaci Moje VZP. Řešit díky ní mohou agendu spojenou se zdravotním pojištěním bez nutnosti návštěvy pobočky pohodlně z domova. Aplikace bude nově přístupná pomocí PIN nebo přes biometrické údaje pro vyšší bezpečnost a pro urychlení přístupu k datům aplikace. Nově ukáže přehled vydaných léků či umožní nahlásit návrat z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Od roku 2021 pomocí Moje VZP podali klienti přes 6,3 milionu požadavků.

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

Ačkoliv moderní medicína nabízí stále lepší možnosti, jak mnoha onkologickým onemocněním předcházet nebo je zachytit v zárodku, velká část populace je nevyužívá. V rozhodující chvíli totiž často zastaví podvědomé mechanismy a obavy. Odpověď na to, co nás skutečně brzdí v prevenci a včasné léčbě, neleží jen v ordinacích, ale především ve vlastní psychice. Podle předsedy psychoonkologické sekce ČOS ČLS JEP, začíná každé rozhodování v hlavě jako řada otázek, na které se těžko hledají jasné odpovědi: Půjdu tam? Nechám se vyšetřit? Přestanu kouřit? Ať už jde o vyšetření prostaty, mamografii nebo genetické testy, chování není čistě logické, ale „psycho-logické“ – ovlivněné emocemi a strachem z nejisté budoucnosti. Zatímco strach se často účinně používá k motivaci u primární prevence (strava, pohyb či prevence před sluncem), u sekundární prevence (screeningových programů) naopak odrazuje. Lidé mají obavy z negativních výsledků, bojí se samotného čekání a nechtějí žít s vědomím rizika či se vystavovat nutnosti přizpůsobení životního stylu.

Aktivní životní styl je pro Čechy stále dražší. Zatímco před pěti lety označilo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu 6 % lidí, letos je to už 13 %. Podíl Čechů, kteří v posledním roce zaznamenali zdražení sportovních zařízení nebo sportovních aktivit, vzrostl na 43 %. Více než třetina lidí navíc uvedla, že kvůli vyšším cenám navštěvuje sportoviště méně často.

Mohu podat přehled o platbě pojistného zaměstnavatele a hromadné oznámení zaměstnavatele prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele? Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisk. mluvčí

Pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra (PAS) nebo ADHD není spánek samozřejmostí, ale vzácným darem. Duben je měsícem připomínky autismu a proto o  spánkové deprivaci, která jej doprovází.

Při cestách do vzdálených krajin myslí čeští cestovatelé na zdraví a prevenci mnohem častěji než při cestách do Evropy. Před odjezdem do rozvojových zemí se nejčastěji nechávají očkovat proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Na ochranu proti nemocem, které se běžně vyskytují v Evropě, ale podle epidemiologa a specialisty na cestovní medicínu lidé nezřídka zapomínají. Odborníci přitom upozorňují, že očkování proti „evropským“ nákazám by mělo tvořit naprostý základ naší běžné i cestovní výbavy, ke kterému se exotický nadstandard pouze přidává.

V posledních dvou letech se v Česku zvyšuje počet případů infekčních onemocnění, kterým lze předejít očkováním. Vojenská zdravotní pojišťovna reaguje rozšířením preventivních programů a finanční podporou rodičů, kteří chtějí své děti chránit nad rámec povinného očkovacího kalendáře. V některých regionech proočkovanost poklesla pod doporučenou hranici a pediatři upozorňují na rostoucí počet dětí, které přicházejí na preventivní prohlídky pozdě nebo vůbec.